21. května 2018

Když kvetou chrpy ...

 
... kopretiny, kohoutky a zvonky
 nastává pro mě letní čas.
 
Zahradní chrpy nám doma na zahradě kvetou,
ale těmi pravými lučními
nás na našem blogerském setkání obdarovala Ilonka.
 
Jsou nádherné v různých odstínech modré
a ve váze jsou už týden stále krásné.
 
 
Chrpu jsem měla v plánu vyšívání
a nyní byla příležitost ji vyšít
a minipolštářek vyfotit s živými květy.

 
¨
 
V sobotu jsem pekla mřížkový koláč
s rebarborou a prvními jahodami z naší zahrady.
 
Přijde mi, že tak brzy jsme jahody doma nesklízeli.
Včera už jich byla plná miska.
 

 
 
Mějte krásné dny plné vůně a barevnosti květů !!!

15. května 2018

Rájec nad Svitavou a Moravský kras


Před týdnem v úterý ve sváteční den jsme navštívili

zámek Rájec nad Svitavou,

který se nachází na vyvýšenině v blízkosti souměstí Rájec-Jestřebí
a nese název původně samostatné obce Rájce nad Svitavou.

Patří k architektonickým klenotům Moravy
a je výjimečnou ukázkou reprezentačního venkovského sídla
ve stylu 2. poloviny 18. století.
Posledním šlechtickým rodem,
 který panoval na rájeckém panství a dal zámku dnešní tvář,
 byl bohatý a významný knížecí rod Salmů.


Je to místo, které svými detaily připomíná kousek sladké Francie.
Zámek byl postaven po vzoru letohrádků francouzské aristokracie
z doby vlády krále Ludvíka XV.


I přes nedořešené restituční řízení se zámek postupně opravuje. 


Nádherná je i část střechy, která na rekonstrukci teprve čeká,
nese v sobě otisk dob dávno minulých.


Malý domek s dřevěnou pavlačí navazující na budovu kočárovny
 slouží nyní jako¨skladiště čehokoliv, 
ale kdysi dávno to byl zámecký holubník.



Pohled na zámek ze zadní části už tak líbivý pohled nenabízí.
Na všech oknech zámku jsou dřevěné žaluzie,
které už toho podle prvního pohledu hodně pamatují.



Prohlédli jsme si jak reprezentační prostory


tak i privátní a hostinské apartmány.

Prohlídku soukromých prostorů mám nejraději,
nachází se v nich spousta osobních předmětů majitelů
a dozvíte se tak více o jejich životě.


Nádherný psací koutek v temně blankytně modré barvě.


A nejvíce mě  v soukromých interiérech zaujaly záclony.
Takovou přehlídku nádherných starobylých záclon
jsem zatím na jiném zámku neviděla.
Co pokoj to jiný nádherný vzor.



¨
Okouzlil mě i vyšívaný přehoz na postel.


Opouštíme zámek branou,
která právě prochází rekonstrukcí a náš výlet pokračuje  do ...


Sloupsko - Šošůvských jeskyní

V Moravském krasu jsem nikdy nebyla,
byla to moje první návštěva a určitě ne poslední.

Prohlédli jsem si Sloupsko - Šošůvskou jeskyni, 
které patří k největším zpřístupněným jeskyním v ČR.


Byla to nádherná podívaná na úchvatné podzemní prostory
a zažili jsme i absolutní tmu, kdy průvodce zhasl světla.
Byl to zvláštní pocit nevidět ani stín paprsku.


Součástí prohlídky je i světoznámá archeologická lokalita jeskyně Kůlna,
ke byly nalezeny části lebky neandertálského člověka staré asi 45 000 let.
 Archeologický výzkum doložil osídlení a využívání jeskyně 
od předposlední doby ledové před 120 000 lety až do současnosti.


Tyto jeskyně patří k nejvýznamnějšímu zimovišti netopýrů,
pár jsme jich v jeskyni zahlédli  létat
a dokonce jsme si i jednoho odvezli domů :-)


Mějte hezké snad už konečně dešťové májové dny !!!

I přesto, že má být chladno a deštivo, se na zítřejší den moc těším,
protože mě čeká podvečerní setkání s blogerkami  


9. května 2018

S plameňáky je život růžovější


Když se řekne 

PLAMEŇÁK

vybavím si nádherně růžovou nadýchanou barvu.

V ZOO je miluji a vydržím se na ně dívat dlouhé minuty.
Stojí na svých elegantních dlouhých nohách
často se zobákem zabořeným v růžovém peří.

(zdroj: Pinterest)

 Aby byl život trochu růžovější,
jednoho plameňáka jsem vyšila
a z natištěných látkových panelů jsem ušila
podkafíčka pro horké letní dny.






Letní zápisník s plameňákem v sobě skrývá
exotické omalovánky se zvířaty a rostlinami.


Na jedné straně je omalovánka a druhá strana
slouží  k zapisování letních dobrodružství, vzpomínek ...


Zlatá barva zdobí hrany stránek
a látka se zlatými puntíky ho stylově doplňuje.





Plameňáci sice neumí zpívat,
ale v jejich společnosti je každý den o mnoho růžovější.
  

Krásné růžové májové dny 


4. května 2018

Od mlýna ke mlýnu údolím Vrchlice znovu po sedmi letech


Na tento výlet údolím řeky Vrchlice u Kutné Hory
jsem se hodně těšila tehdy i nyní po sedmi letech.
Toto místo se mi zapsalo do paměti i duše.

Bylo to jedno z míst, které si člověk zapamatuje i se všemi detaily.

Myslíte, že se za pouhých 7 let může změnit něco v údolí,
 kde teče řeka a staletí tu stojí mlýny ???

Změnilo se toho dost ...

Naše procházka začne na okraji Kutné Hory v části nazvané V hutích.

Nejdříve míjíme barokní Boží muka z 18. století.


Další krásné zastavení je u barokního mostku přes řeku Vrchlici
se sochou sv. Jana Nepomuckého.
Je neobvyklý tím, že se skládá ze dvou různých částí:
z klenuté části s kruhovým obloukem a z dřevěné části.


Přicházíme k mlýnu zvaný Dänemark,
jehož počátky jsou doloženy již v 15. století.


Na této fotografii vidíte mlýn před 7 lety, kdy kolem něho
byly vzrostlé stromy a z této strany vyfotit lépe nešel.


A to je dnešní stav - vysoká kamenná zeď, 
mlýn změnil majitele a je z něho soukromý luxusní hotýlek
 se sedmi pokoji a také luxusními cenami.


Nový pohled na mlýn, který jsme tehdy nemohli vidět,
se naskytne ze strany, kde je parkoviště pro hosty hotelu.
Popošla jsem ještě dál a vyfotila místa určená k odpočinku,
která jsou líbivá na pohled.
Nikde nikdo i vyhřívaný bazén je prázdný ...
 jen ochranka, která hotel hlídá a tak raději odcházíme.





Z druhé strany obdivujeme nádherné staré dveře
 a další krásná zákoutí.




Poslední budovu u tohoto mlýna zdobí vitrážová okna
(dříve zde byla zubem času poznamenaná dřevěná vrata). 


Vím, že když jsem před 7 lety přišla k dalšímu mlýnu, 
který má název Spálený mlýn,
stála jsem v němém úžasu nad krásou tohoto místa.
Upravené prostranství před ním,
osázené kamenné terasy kolem něho,
prostě místo, které vás okouzlí na první dojem.

Mlýn, tak jak mě okouzlil před sedmi lety,
moc jsem se těšila, ale ...


.
.. hodně se to tady změnilo, mlýn zřejmě změnil majitele,
probíhá rekonstrukce,
upravené prostranství zmizelo, jsou zde jiné kamenné
a hodně vysoké terasy a k mlýnu se už nedostanete.


Prostranství před ním je uzavřené branou s nápisem
soukromý pozemek.



Kolem mlýna procházíte tunelem, který tvoří vysoká kamenná
zeď a vybagrovaný svah, kde se zeď staví.

Předchozí mlýn Dänemark se sice změnil, 
ale můžete se alespoň z dálky kochat jeho starobylou krásnou.
U Spáleného mlýna toho po rekonstrukci
moc k obdivu za vysokými zdmi nebude, bohužel ...
Z toho jsem byla hodně zklamaná.


Přišli jsme k dalšímu mlýnu s názvem Cimburk,
ze kterého je dnes již ruina. 
Ještě  ve 30tých letech minulého století stál,
ale už se v něm nemlelo.



Posledním mlýnem je mlýn Šimákov z 15. století,
který v roce 1904 vyhořel a od té doby zchátral.



Došli jsme k cíli našeho výletu k Velkému rybníku.
Pohled před 7 lety byl na něj idylický, 
byl horký letní den a lidé s v něm koupali.


Dnes je tady nepřístupné staveniště.
Dle informační tabule mělo být dílo  hotovo vloni v listopadu ...


Zpátky jsme šli tou samou cestou s tím,
že se cestou domů zastavíme ještě v historické části Kutné Hory.
Jediná idylická fotka z Kutné Hory je tato:


Na ní jsem čekala dlouho, protože tady probíhal závod Spartan Race,
který je jedním z nejpopulárnějších závodů
 překážkového běhání na světě.
Bohužel jsme o této akci nevěděli, do centra bychom určitě nešli.

Účast na tomto závodě byla cca 6000 lidí, tak si umíte představit
jak to v ulicích a kolem Chrámu sv. Barbory vypadalo.
Obdivuji všechny účastníky, kteří se takového závodu zúčastní.


To byl náš výlet z minulé soboty
a tento víkend nás čeká práce doma na zahradě.
Doufám, že volné úterý bude výletní. 

Mějte krásný první májový víkend !!!